kapelu traband jsme sice nevyzpovídali zoči voči jak z názvu vyplývá, nýbrž prostřednictvím moderních technologií - a to e-mailu, ale rozhovor to je docela zajímavý. posuďte sami...

postavy a obsazení::
js.:: jarda svoboda [kapelník] ... tázaný
k.:: krysa ... tazatel

k.: co dělá traband, když zrovna není traband?
js.: když traband není trabandem, nestojí to za řeč. jeden neví, do čeho píchnout, kam se vrtnout, čím se pokochat. slečna nedostižná je na tom ještě docela dobře, ta má i jiné aktivity (kapely původní bureš, klec a pláče kočka). ale co my ostatní?! někteří z nás jsou na tom už tak špatně, že se nechávají uvést do umělého spánku a probouzejí se jen v den koncertu. a někteří se dokonce neprobouzejí ani během koncertu (nechci si proti sobě poštvat své spoluhráče, tak jen naznačím, že je to hlavně ten, který fouká do nejtlustší roury:-).

k.: má traband někdy poruchu? pokud ano, jak se pak napravuje?
js.: to je individuální. záleží na věku. uvedu dva extrémy: náš bubeník po každém turné prochází speciálním nápravným zařízením pro věčné pubescenty, oproti tomu náš banjista se na stará kolena věnuje studiu "univerzity třetího věku".

k.: vaše texty jsou mnohdy prodchnuty vírou v boha. jste všichni věřící? má víra vliv na vaši hudbu, potažmo traband jako takový?
js.: tak konec legrace, tohle je téma, na které odmítám žertovat. a toho Boha prosím s velkým "B"! víra v Boha není podmínkou pro hraní v trabandu, neptám se svých spoluhráčů, a moji spoluhráči jsou zase natolik inteligentní, že nedávají příliš najevo, když se jejich názor liší od mýho. a vůbec, nechci mluvit za ostatní, zeptej se jich. za sebe říkám, že bible je nejzásadnější kniha, se kterou jsem se v životě potkal, a to se samozřejmě odráží i v mých textech.

k.: kde nacházíte inspiraci? existuje nějaký "vzor" pro trabandí zvuk?
js.: nikdy jsem neměl žádnej vzor nebo potřebu hrát "jako" někdo. podstata trabandího zvuku tkví v tom, že celkem tradičně postavený písničky hrajeme na netradiční nástroje, a pak to, že se celkem svobodně pohybujeme v různých hudebních stylech a půjčujeme si, co se nám zlíbí.

k.: jakým způsobem reagují na kapelu návštěvníci koncertů v zahraničí?
js.: úplně stejně jako ti naši. tancují, baví se, někteří odvážnější si s námi i zpívají, někteří jen tak sedí a poslouchají. vždycky nás to mile překvapí, když přijedeme na nějaký zahraniční koncert a lidi křepčí a radují se, přesto, že česky nerozumí ani slovo. často se nám to stává ve francii a je to pro nás velký zadostiučinění, ten pocit, že naše hudba oslovuje i lidi venku.

k.: jaké jsou vaše ambice, plány do budoucna? máte za sebou nějakou tu desku, poměrně často koncertujete, dokonce i v zahranici, mate písničku v rádiu.. co dál?
js.: no, to právě nevím. nevím, kam "výš" bychom se ještě mohli dostat. všeho, čeho u nás může kapela našeho ražení dosáhnout, jsme dosáhli. právě vydáváme čtvrtý cd. natočili jsme klip. rádia, který hrajou tenhle druh hudby, nás hrajou. festivaly, na který se u nás může kapela dostat, tam jsme se dostali. navíc jezdíme pravidelně ven, často do francie, maďarska, rakouska, byli jsme i na korsice, v řecku a v japonsku... tak mám dojem, že zbývá už jen rozpadnout se a začít znova pod jiným jménem.

krysa
foto: krysa